Uskakuji dva metry zpatky a z nepochopitelných důvodů nechávám foťák na místě dokončit expozici. V zápětí zjišťuji, že se na mě valí trochu větší vlna. Když už zvývalo posledních 10 vteřin, slyším lidi kolem zvyšovat hlasy.
Změnil jsem o stopu clonu, abych mohl prodloužil čas závěrky a to se mi stalo osudným. První fotka se celkem povedla, ale chtěl jsem zkusit jestě trochu víc rozmazanějsí. Jelikož bylo celkem hodně světla a chtěl jsem fotit okolo 45 vteřin vyndal jsem desetistopý neutrální filtr před který jsem jestě dal třístopý přechodový filtr, abych eliminoval kotrast mezi tmavším mořem a světlejší oblohou. V moři jsem si všimnul jednoho většího osamoceného kusu a napadla mě dlouhá expozice, která měla rozmazat moře s oblohou a led měl zůstat perfektně ostrý. Tento nádherný kontrast mezi oblohou a černým pískem s kusy ledu je v hledáčku mnoha fotografů. Na úplně poslední fotku jsme se vydali na Diamantovou pláž, která je jenom přes silnici od Jökulsarlónu. Při ceste zpět do Reykjaviku jsme se jestě stavili u ledovcové laguny Jökulsarlón. Co si dobře pamatuji z roku 2005, ledovcové kry tenkrát dosahovali výšky dvoupatrových baráků a teď jsem je musel v jezeru skoro hledat! Cestou k autu jsme nic neříkali, ale úsměv od ucha k uchu mluvil za vše. Našli jsme kompozici a pak hodinu čekali až Island představí svou světelnou show v celé své kráse.
#Objektiv na canon pro
I když v tuto roční dobu je na Islandu turistů požehnaně, měli jsme ji celou pro sebe. Ráno jsme byli na jihovýchodním pobřeží u města Höfn fotit podle mě jednu z nejrásnější perel Islandu, horu Vesturhorn. Východ slunce je v přijatelných 11 hodin ráno a západ po čtvrté odpoledne.Ĭelý týden jsme měli vynikající světelný podmínky a nejinak tomu bylo poslední den. Těšil jsem se na zimní krajinu a hlavně na to, jak budu moc fotit celý den, tedy 6 hodin. V lednu tohoto roku jsem sbalil svoje nádobíčko a vyrazil s kamarádem po dlouhých 13 letech na 5 dní na Island.
0 kommentar(er)
